Den jódu
Den jódu připadá na 6. březen. Poprvé jej v roce 1999 vyhlásil Český výbor pro Unicef, ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací.
Česká republika je jako vnitrozemský stát přirozeně více ohrožena nedostatkem jódu. Je to způsobeno například tím, že nejsme země ležící u moře a v našem tradičním jídelníčku nejsou běžně zahrnuty mořské ryby, plody a řasy. Od roku 1950 se u nás povinně provádí jodace kuchyňské soli. V roce 2002 se podle kritérií Světové zdravotnické organizace přiřadila Česká republika k zemím, kde byl problém jódového deficitu eliminován. Přesto nemůžeme tuto otázku považovat za trvale vyřešenou. Experti Světové zdravotnické organizace (WHO) ale odhadují, že ve světě má cca 800–900 miliónů osob vlivem nedostatku jódu závažnou poruchu štítné žlázy.
V přírodě se jód vyskytuje vázaný v horninách, z nichž se postupně vyplavuje srážkovou vodou a hromadí se v oceánech. Je různou měrou obsažen v potravinách rostlinného i živočišného původu. Lidské tělo obsahuje asi 20–30 mg jódu, 80 % z toho se nachází ve štítné žláze jako nezbytná součást hormonů tyroxinu a trijodtyroninu, které v buňkách regulují rychlost metabolismu (látkové přeměny). Tyto hormony jsou rovněž odpovědné za normální vývoj mozku, zvláště během nitroděložního vývoje a prvního roku života dítěte.
Co způsobí nedostatek jódu
Choroby štítné žlázy rozhodně nepatří ke vzácným onemocněním. Ve většině vyspělých zemí postihují asi 5 procent obyvatel, tj. až jednu osobu z dvaceti. Podobná situace je i u nás. Daleko častěji se nemoci štítné žlázy vyskytují u žen než u mužů, zejména ve středním a vyšším věku, přičemž jsou objeveny u 15 až 20 procent náhodně vyšetřených žen. Nedostatek jódu se může projevit např. zvětšením štítné žlázy (tzv. strumou, voletem), ale i dalšími příznaky:
- zvýšená únava
- zapomínání
- sklon k depresím
- celková ztráta vitality
- poruchy sexuálního vývoje
- poruchy plodnosti
- vyšší potratovost
Dlouhodobý nedostatek jódu může vést i ke vzniku nádorového bujení prsu a štítné žlázy. V nedostatku jódu mají svůj původ vážné poruchy mentálního a tělesného vývoje u dětí, nazývané kretenismus. U nás se díky zavedeným opatřením tato porucha nyní nevyskytuje. Ovšem i v dnešním světě jsou desítky milionů dětí odsouzeny k mentální retardaci v důsledku nedostatku jódu.
Zdroje jódu
Optimální denní příjem jódu by měl činit kolem 150 mikrogramů, v těhotenství až o sto mikrogramů víc. Zdrojem jódu jsou v první řadě mořské ryby a další produkty z moře, dále je významné množství jódu obsaženo v mléce a mléčných produktech, tam však množství jódu značně kolísá. S ohledem na naše výživové zvyklosti jsou mléko a mléčné produkty jako zdroj jódu velmi důležité, zvláště pro lidi, kterým je doporučen zvýšený příjem jódu, zároveň však musí ze zdravotních důvodů omezit příjem soli. Pro ideální přísun jódu se uvádí jako dostačující dvakrát týdně porce mořských ryb, což nemusí být vždy jednoduché. Lidé, kteří chtějí hubnout a mají nedostatek jódu, se mnohdy diví, že se jim to nedaří. Důvodem může být právě také nedostatek jódu, díky čemuž mají zpomalený metabolismus a tělo se spíš nachází v nepohodě.
Nemoci štítné žlázy umíme spolehlivě zjistit a v převážné většině případů také účinně léčit. Proto nepodceňujte žádné příznaky, ani dlouhodobou únavu a navštivte svého lékaře. Významná je také ta skutečnost, že sami můžeme aktivně přispět jak k prevenci těchto chorob, tak ke zlepšení výsledků jejich léčby.