Lékaři Langer a Fleming. Muži, kteří prožili vše

MUDr. František Langer

Doktor Langer byl československý spisovatel, dramatik, a především vojenský lékař. Narodil se v rodině obchodníka jako nejstarší ze tří synů. Vystudoval lékařskou fakultu Karlovy univerzity. 

Během studia se spřátelil s Jaroslavem Haškem a přispíval do mnoha časopisů a novin, např. Národní obzor, Lumír nebo Rudé květy. 

Po studiu byl odveden na haličskou frontu, kde se později nechal zajmout a po internacích v několika zajateckých táborech vstoupil do československých legií v Rusku. Stal se šéflékařem 1. pluku legií a psal do legionářských časopisů. V roce 1920 se přes Japonsko a Čínu vrátil do Prahy a pracoval jako vojenský lékař. Během 2. světové války působil jako šéf zdravotnictví československé armády. V roce 1944 byl vyslán s Československou obrněnou brigádou na obléhání Dankerque. 

Společně s Karlem Čapkem, Ferdinandem Peroutkou a dalšími patřil k „Pátečníkům“, tedy k blízkému okolí a poradnímu sboru prezidenta Masaryka.

Neměřitelným dílem přispěl k chodu zdravotnictví a záchraně životů během obou světových válek, ale také mnoha literárními díly, ať už šlo o dramata, romány, komedie, nebo díla pro mládež. 

Ve středu 2. srpna jsme si mohli připomenout 52. výročí úmrtí MUDr. Františka Langera. 

„Pravda je někdy omyl, který mnoho lidí sdílí.“ 

František Langer

Za všechnu jeho práci v oblasti medicíny a projevenou vojenskou i občanskou odvahu mu byl v roce 1995 in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka.
 

Sir Alexandr Fleming

V neděli 6. srpna 2017 to bylo přesně 136 let od narození významného chemika a lékaře Sira Alexandra Fleminga. Sir Alexandr Fleming byl skotský lékař proslulý díky svému objevu baktericidních účinků lysozymu a získání penicilinu z plísně Penicillium notatum.

Narodil se roku 1881 jako sedmé dítě statkáře Hugha Fleminga na farmě Lockfield Farm ve Skotsku. Ve dvaceti letech Fleming zdědil 250 liber po svém strýci. Rozhodl se je investovat do studia medicíny. Díky systému lékařských fakult v Londýně mohl vystudovat i přes ten fakt, že neměl středoškolské vzdělání. Roku 1902 složil imatrikulační zkoušku a mohl se tak přihlásit ke studiu. Fleming byl vynikajícím studentem a několikrát se stal nejlepším studentem ročníku. Sice velmi úspěšně složil chirurgické zkoušky, ale začal se věnovat bakteriologii a chirurgii se nikdy nevěnoval.

První výzkumy? Náhoda

Již k samotnému oboru bakteriologii ho přivedla svým způsobem náhoda. Profesor Freeman, který vedl na univerzitě laboratoř, chtěl založit střelecký klub a Alexandr Fleming se jevil jako skvělá volba.  Nevybral si ho tedy kvůli domněnkám, že by byl dobrým bakteriologem, ale protože uměl skvěle střílet. Přestože se v době Flemingova příchodu potýkala laboratoř s existenčními problémy, dokázala tuto krizi ustát díky objevu metody stanovení tuberkulózy ještě před jejími příznaky.

Žij, jak máš a užívej svého času. Nic zde není tak trvalé jako pomíjivost.
Sir Alexandr Fleming

Obě války přispěly svým dílem

Během 1. světové války se účastnil výzkumů v laboratoři ve výzkumném zařízení ve Francii. Tam nejen, že objevil nutnost odstraňování silně poškozených tkání pro lepší regeneraci a odolnost proti infekcím, ale také se zasloužil o zjištění antiseptických přípravků používaných na sterilizaci chirurgických nástrojů. Ty nebyly účinné, nebo dokonce napomáhaly některým bakteriím v množení a následnému šíření.

Když v roce 1928 Fleming nalezl na petriho misce usazenou plíseň vylučující látku která zabíjela mikroby, ještě netušil, jaký význam tato plíseň pro lidstvo bude mít. Plíseň zřejmě do misky zanesl vítr otevřeným oknem a ta se začala množit. Začal ji podrobovat zkoumání a zjistil, že zabíjí většinu mikrobů, kromě mikrobu způsobující tyfus. Izolovat penicilin se podařilo teprve v květnu 1940 oxfordskému chemikovi Ernstu Chainovi a biochemikovi Howardu Floreyovi. Později se začal penicilin „experimentálně“ aplikovat v II. světové válce k léčení zraněných. 

Za "objev penicilinu a jeho účinku u různých infekčních onemocnění“ dostal Fleming celou řadu cen a dne 25. října 1945 získal, společně s Floreyem a Chainem, Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

 
Zdroj: Wikipedie, Nadace Františka Langera, The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1945
Foto: ČTK