První pomoc při masivním krvácení

Za masivní krvácení považujeme stav, při kterém dochází k rychlé ztrátě většího množství krve. To mohou způsobit všechny druhy řezných ran, především pak amputace.

Příznaky záleží na typu, velikosti a hloubce poranění. Mezi typické příznaky patří bledost postiženého, krví nasáklý oděv, nebo krvavá kaluž na zemi a stříkající, nebo vytékající krev z rány (tepenné, nebo žilní krvácení).

Čím ohrožuje krvácení postiženého?

Masivní krvácení bez urychlené pomoci zpravidla vede k velké krevní ztrátě s rozvíjením šoku a zástavou oběhu v důsledku vykrvácení. Proto je velice důležité zastavit nebo alespoň výrazně omezit krvácení.

Postup první pomoci

zachránce se ujistí, že jemu ani postiženému na místě nehrozí žádné další nebezpečí
zachránce postiženého posadí nebo položí
zachránce pevně stlačí krvácející cévu přímo v ráně (ruka by měla být chráněna rukavicí, je-li to možné)
pokud to situace vyžaduje a umožňuje, zhotoví zachránce tlakový obvaz

Dále je možnost použít zaškrcovadlo (turniket). Jedná se o extrémní prostředek v případech, kdy nelze zastavit krvácení přímým tlakem a doporučuje se výhradně pro vyškolené záchranáře.

Pravidla pro použití zaškrcovadla:

přikládá se zásadně nad ránu na paži nebo na stehno; nikdy však do těsného sousedství lokte či kolene
jednou přiložené zaškrcovadlo se zásadně nepovoluje
na zaškrcenou končetinu je nutné napsat čas přiložení zaškrcovadla
zaškrcenou končetinu je při déletrvajícím zaškrcení vhodné chladit
postižený se zaškrcenou končetinou musí být v co nejkratším čase dopraven ke konečnému ošetření
zaškrcovadlo musí být řádně utaženo
nedostatečně přiložené zaškrcovadlo může krvácení naopak zhoršit

POZOR!

Zvednutí končetiny a tlakové body jsou neúčinné a neměly by být používány!

Vnitřní krvácení a prevence šoku

Vnitřní krvácení je únik krve z cév do tělesných dutin nebo do vnitřních orgánů. Šok je stav, kdy organismus není schopen zabezpečit potřebnou dodávku kyslíku do tkání a orgánů.
Příčin vnitřního krvácení je několik. Většinou se jedná o úrazy způsobené velkou energii (pády z výšky, nárazy ve větší rychlosti), přímé násilí působící přímo na trup, bodná a střelná zranění, nebo se může jednat o spontánní krvácení způsobené nemocí (nádor, vředové onemocnění)

ŠOK v důsledku ztráty krve

Následkem ztráty krve je tzv. šok. Ten může nastat následkem vnějšího krvácení nebo vnitřního krvácení (záleží na mechanismu úrazu). Rozpoznáme to na základě bledosti, chladné kůže, studeného potu, únavy, poruše vědomí a zrychleného slabého tepu.

Je velice důležité zajistit co nejrychlejší příjezd zdravotnické záchranné služby a zabránit dalšímu zhoršení stavu.

Postup první pomoci

zachránce se ujistí, že jemu ani postiženému na místě nehrozí žádné další nebezpečí
zachránce postiženého položí a zastaví případné viditelné zevní krvácení dle standardu 2. 5. Zástava masivního zevního krvácení
zachránce přivolá zdravotnickou záchrannou službu
pokud postižený netoleruje polohu vleže na zádech, umožní mu zachránce zaujmout jinou polohu, která mu vyhovuje
zachránce se vyvaruje bolestivých manipulací, vyzve postiženého, aby se vyhnul fyzické námaze
zachránce brání podchlazení postiženého – postiženého izoluje od země a přikryje ho přikrývkou nebo izotermickou fólií
zachránce postiženého nepřetržitě sleduje, pokud je to možné, a ihned reaguje na případné zhoršení stavu

POZOR!

poloha se zdviženými dolními končetinami (tzv. „protišoková poloha“) – její účinnost v podmínkách laické první pomoci při odvracení šoku nebyla prokázána a pro některé zraněné může být riziková, proto není nadále doporučena )
autotransfuzní poloha (zdvihnutí dolních i horních končetin do pravého úhlu) – je riziková, a v laické první pomoci proto nesmí být používána