První pomoc při otravách

Otravu způsobují jedy. Jedem mohou být i běžně užívané látky užité v nepřiměřeném množství (léky, jídlo, alkohol). Do těla vnikají ze zevního prostředí vdechováním, polknutím, kůží nebo vpichem.

Příznaky otrav závisí na konkrétní látce, nelze je zobecnit. A čeho potřebujeme při otravě docílit? Omezit nebezpečí pro sebe i druhé, přerušit vystavení jedovaté látce a přivolat zdravotnickou záchrannou službu.

Univerzální pravidla první pomoci při podezření na otravu

zachránce vždy zajistí svou vlastní bezpečnost
zachránce se pokusí omezit další vstřebávání jedu – vynesení postiženého, vyvětrání, vyvolání zvracení, omytí potřísněné kůže apod.
zachránce se pokusí identifikovat jed – zajištění obalů, ampulí, pokrmu, zvratků
zachránce sleduje postiženého do jeho předání do zdravotnické péče
při bezvědomí nejasného původu nebo při výskytu několika postižených se shodnými příznaky je třeba vždy myslet na možnou otravu
léčba otrav (podání „protilátek“ – antidot) není běžnou součástí první pomoci, ve výjimečných případech lze podat antidotum po předchozí konzultaci s dispečerem zdravotnické záchranné služby

Vyvolávající příčiny otravy oxidy?

nejčastěji otrava oxidem uhelnatým (nedokonalé spalování, plynové ohřívače vody – karmy)
nevětrané provozy s kvasnými procesy (pivovary, vinné sklepy) a hluboké jámy
dlouhodobě nevětrané (studny, jeskyně) – oxid uhličitý
průmyslové havárie – únik chloru, čpavku e požáry – zplodiny hoření (fosgen)

Naučme se rozpoznávat typické příznaky některých otrav

Otrava oxidem uhelnatým:

červená barva obličeje, nevolnost, bolest hlavy, zvracení – počátek otravy
pocit dušení, tělesná slabost, bezvědomí – pokročilá otrava oxidem uhelnatým

Otrava oxidem uhličitým:

pocit dušení, tělesná slabost, bezvědomí, útlum dechu

Otrava dráždivými plyny:

kašel, pálení na prsou, dušnost – otrava chlorem, čpavkem, fosgenem

Jak poskytnout první pomoc?

zachránce se ujistí, že jemu ani postiženému na místě nehrozí žádné další nebezpečí
pokud se zachránce rozhodne vstoupit do zasaženého prostoru, zajistí předtím pokud možno otevření všech oken a dveří
zachránce co nejrychleji vynese postiženého na čerstvý vzduch
v případě bezvědomí postiženého jej uložíme do klidové polohy, hlavně musíme dbát na to, aby měl volné dýchací cesty
je-li postižený při vědomí, umožní mu zachránce zaujmout polohu, která mu nejlépe vyhovuje
zachránce sleduje postiženého do příjezdu zdravotnické záchranné služby

K otravě však nesčetněkrát dochází požitím většího množství léků

V současné době se jedná o vůbec nejčastěji se vyskytující otravy. Stává se tak např. při sebevražedném jednání, zneužívání omamných látek (často spolu s požitím alkoholu) nebo při náhodném požití, což se stává především u dětí. V takových případech musíme zabránit dalšímu vstřebávání požité látky, pokud je to možné, a předejít komplikacím při bezvědomí, zjistit druh a množství požitého léku.

Jaké jsou typické příznaky takové otravy a co hrozí?

nedá se přesně stanovit (!), vše závisí na konkrétním preparátu
nejčastější a nejnápadnější jsou poruchy chování a vědomí
může dojít k vdechnutím zvratků nebo k dušení, dechovému útlumu, což může vést až zástavě dechu, zástavě krevního oběhu, selhání jater a ledvin

Jak poskytnout první pomoc?

je-li vědomí postiženého dostatečně zachováno, pokusí se zachránce o vyvolání zvracení
zachránce se pokusí zjistit druh a množství požitého léku
zachránce přivolá zdravotnickou záchrannou službu, do jejího příjezdu postiženého sleduje
v případě bezvědomí postiženého jej uložíme do klidové polohy, hlavně musíme dbát na to, aby měl volné dýchací cesty

Chodíte na houby? Tak pozor na to, jaké úlovky do košíků vkládáte

Léto nám kromě horkých dnů naštěstí přineslo i něco deště a vlhka, což je skvělá kombinace pro růst hub. Říká se, že co Čech, to houbař. Ale nic není tak jednoduché, takže prosíme – pozor.

Otravy houbami jsou v našich podmínkách časté, většina z nich je naštěstí nezávažných. To ovšem neznamená, že je radno takové případy podcenit! Otrava smrtelně jedovatou muchomůrkou hlíznatou způsobuje selhání jater. První příznaky se objeví s časovým odstupem (nejdříve 8 hodin po požití, zpravidla později – 24 hodin). Při podezření musíme omezit vstřebávání jedu, zmírnit obtíže postiženého a zajistit podezřelou houbu.

Typické příznaky nelze stanovit, protože vše závisí na konkrétní houbě. Nejčastěji to však bývá nevolnost, zvracení, bolesti břicha (málo jedovaté holubinky, čirůvky či ryzce) nebo také halucinace a poruchy koordinace (lysohlávky). Tytéž symptomy způsobí muchomůrka červená (navíc široké zornice, suchá teplá kůže). Pozorovat můžeme i celkovou slabost, nevolnost, žloutenku (muchomůrka hlíznatá). Může dojít i k ohrožení života – týká se téměř vždy muchomůrky hlíznaté, k dehydrataci při úporném zvracení a průjmu.

Jak poskytnout první pomoc?

je-li vědomí postiženého dostatečně zachováno, pokusí se zachránce o vyvolání zvracení
zachránce podá 5–10 tablet živočišného uhlí (nejlépe rozdrcené v neutrálním nápoji)
je-li to možné, zajistí zachránce vzorek hub, které otravu vyvolaly
při průjmech umožníme zvýšený příjem tekutin, ideálně slazený studený čaj
zachránce zajistí odborné vyšetření postiženého