Věčné a vděčné téma vakcinace

Rozhovor | MUDr. František Beňa

Naše instituce měla a má ve svých řadách mnoho naprosto špičkových odborníků z mnoha různých oborů. Jednou z takových osobností je MUDr. František Beňa, který je velmi respektovanou autoritou v oblasti vakcinace.

Pro velký zájem o toto téma otevíráme rozhovor, který už v Newsletteru ZZMV vyšel, a byl znovu vyžádán. Ptali jsme se pana doktora nejen na některé základní diskutované otázky, ale i na konkrétní práci s očkováním v rámci resortu ZZMV a nové trendy v oboru.

Očkování se čas od času zvedne jako velké téma zastánců nebo odpůrců. Do jaké skupiny se sám řadíte?

Vzhledem k tomu, že více jak 30 let pracuji v oblasti preventivní medicíny a zabývám se také problematikou očkování proti přenosným onemocněním jak v rámci pravidelného, tak i zvláštního nebo mimořádného očkování je zcela zřejmé, že patřím do skupiny zastánců.  Je pravdou, že ve společnosti se množí řada názorů, které zpochybňují význam očkování jak u malých dětí, tak i u rizikových skupin pacientů. Následkem toho pozoruji, že to, na co jsme byli hrdí – vysoká proočkovanost v dětském věku – začíná povážlivě klesat. Může dojít k snížení systému kolektivní imunity a tady já osobně vidím možný problém do budoucna. Kolektivní imunita je totiž fenomén, kdy vysoká proočkovanost v okolí jedince, který není očkován např. z důvodu dočasné či trvalé kontraindikace, může takové osoby ochránit - čím vyšší počet osob vůči nákaze nevnímavých, tím menší riziko, že se nákaza v kolektivu uplatní.
 

Postupnou eliminací některých nemocí se domnívám, že bude postupně docházet k přesunu od hromadného plošného očkování k očkování ohrožených skupin jako jsou chronicky nemocní, senioři, těhotné ženy, cestovatelé apod.

MUDr. František Beňa

Když pomineme taková základní očkování, jako třeba proti tetanu, spalničky a další, jsou nové moderní vakcíny opravdu účinné?

Vakcinologie je věda, která se velmi rychle vyvíjí. Zpočátku se formovala na základě empirických zkušeností založených zejména na pozorování, kdy lidé po prodělaném onemocnění zřídka onemocněli stejnou nákazou. Dnešní přístup k vývoji a výrobě očkovacích látek je vysoce sofistikovaný proces, založený na vědeckém základě zkoumání principů jejich účinků a možnosti dalšího vývoje, který by racionálně pokrýval potřeby populace. Je vidět trend k výrobě kombinovaných vakcín, které obsahují více antigenních složek v jedné vakcíně a tím umožňují snížit počet aplikací. Jedná se o vakcíny renomovaných světových firem, které jsou používány ve státech Evropské unie, i ve světě. Každé nové vakcíny před uvedením na trh prochází velmi přísným preklinickým a klinickým testováním, kde se hodnotí nejenom jejich bezpečnost, kvalita výroby ale také účinnost. Nejlepším hodnocením účinnosti je konečný výsledek ověřený v praxi. To lze v ČR dokumentovat dramatickým snížením až vymizením některých nemocí jako například přenosná dětská obrna, záškrt, závažné invazivní hemofilové infekce, zmíněný tetanus, spalničky a jiné. Žádné očkování neposkytuje 100 % ochranu, ale výrazně snižuje závažný průběh a možné komplikace a v některých případech, kdy nejsou k dispozici účinné léky, je jedinou možnosti, jak onemocnění předcházet.

Jaká očkování se provádějí v jarním období?

Začíná pomalu čas dovolenkových aktivit a cestování a tak je dobré se na to připravit. Pro jarní období je dobré zkontrolovat si u svého praktického registrujícího lékaře termín očkování proti tetanu, pro lidi trávící svůj volný čas procházkami či činnosti v lese je načase zvážit možnost očkování proti klíšťové encefalitidě.  A pro cestovatele, zejména pro nás do exotických destinací, je vhodné zajímat se, jaké očkování si zařídit.  Mnoho lidí si neuvědomuje, že pokud se nechají preventivně očkovat, jedná se zpravidla o aktivní imunizaci, kdy po vpravení antigenu v očkovací látce si tělo tvoří protilátky aktivně. Tento proces trvá 2 až 3 týdny, a proto je potřeba se nechat očkovat vždy včas, s dostatečným předstihem. Dvojnásob to platí u očkovacích látek, které mají vícedávkové schéma (např. kombinovaná vakcína proti virové hepatitidě A+B, klíšťové encefalitidě a jiné). Zde se ochranný titr protilátek tvoří zpravidla až po druhé dávce a na to je potřeba myslet před odjezdem. Nejlepší ochranný efekt je ale až po aplikaci kompletního schématu očkování. Pro cestovatele doporučuji navštívit specializovaná pracoviště zabývající se problematikou cestovní medicíny a očkování do zahraničí, kde kromě očkování a vystavení mezinárodního očkovacího průkazu či povinné certifikace, se jim dostane i poučení o zdravotních rizicích v dané oblasti, o doporučeném vybavení osobní lékárničky, v případě nutnosti o další preventivní medikaci např. antimalariky. 

Jaká očkování se povinně aplikují u policistů a hasičů? 

Systém očkování upravuje vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 537/2006 Sb. V § 10 této vyhlášky je stanoveno zvláštní očkování proti virové hepatitidě A, virové hepatitidě B, které se provádí u zaměstnanců a příslušníků integrovaného záchranného systému nově přijímaných do pracovního nebo služebního poměru.  U příslušníků bezpečnostních sborů vyjíždějících k plnění úkolů na zahraniční mise se potom provádí očkování proti specifickým infekcím pro oblasti, ve kterých budou působit s ohledem na stávající místní epidemiologickou situaci.

Mohou si policisté a hasiči vybrat nějaká očkování i „dobrovolně“? Jaká?

Naše zdravotnické zařízení provádí v rámci pravidelného očkování praktickým registrujícím lékařem u všech svých pacientů očkování proti tetanu, u seniorů nad 65 let věku očkování proti pneumokokům a chřipce. Toto očkování  je hrazenou službou  z veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny mají ve svých pojistných plánech na daný rok kromě jiného i položku na příspěvek na očkování, které není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a je na vlastní žádost pojištěnce. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR má v rámci fondu prevence také Program B, kterého cílem je podpořit specifické skupiny pojištěnců ohrožených charakterem vykonávané činnosti. V rámci tohoto programu to bylo očkování proti virovým hepatitidám, nebo klíšťové encefalitidě, každoročně na podzim organizujeme očkování proti sezónní chřipce. Tento program je sestavován na každý kalendářní rok individuálně podle charakteru vykonávané činnosti s ohledem na epidemiologickou situaci.

Je ve Vašem oboru nějaký nový zajímavý a významný trend? Nějaká nová vakcína?

Postupnou eliminací některých nemocí se domnívám, že bude postupně docházet k přesunu od hromadného plošného očkování k očkování ohrožených skupin jako jsou chronicky nemocní, senioři, těhotné ženy, cestovatelé apod.  V současné době je ve vývoji několik desítek vakcín, některé ve fázi preklinických zkoušek na modelech, některé již ve fázi klinických studií. Do praxe je již zavedena vakcína proti meningokokům skupiny B, významným pokrokem je také vakcína proti malárii, která v oblastech, kde už byla použita, dokázala snížit incidenci výskytu o 38 %. Připravují se vakcíny proti virové hepatitidě typu C, Lymské borelióze, MRSA (multirezistentním stafylokokům), Ebole, Zika viru, dlouhodobě se připravuje vakcína proti HIV. 

Zajímavým trendem je také vývoj vakcín proti onkologickým onemocněním, jako je karcinom prostaty, prsu, plic, ováriální karcinom nebo melanoblastomu. Výsledky zkoušek jsou nadějí pro zavedení k imunoterapii onemocnění. Podobně probíhá intenzivní výzkum ve vývoji vakcín proti alergiím.

Uvažuje se o vakcíně k odvykání kouření, pozoruhodné jsou rovněž dosavadní výsledky u zkoušené perorální vakcíny proti zubnímu kazu, kde dosavadní výsledky naznačují snížení výskytu o 42 %. Cesta od vývoje vakcíny a její zavedení do praxe je však během na dlouhou trať, takže se necháme překvapit.

Pane doktore, děkujeme za Váš čas a mnohá zajímavá sdělení. Budeme se těšit na nějaká budoucí pokračování a spolupráci.